Druhý ročník regionálního festivalu moderní a současné architektury. Festival organizuje společnost Czech Architecture Week s.r.o. ve spolupráci se SPOK – spolkem pro ostravskou kulturu.
Festival bude probíhat:
Kabinet architektury – Dům umění | Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO)
Výstavní síň Sokolská 26 a klub Atlantik| Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava
Antikvariát a klub Fiducia
Galerie V pasáži | Knihovna města Ostravy
Kabinet architektury – Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO)
Kabinet architektury – Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO)
Diskuze se zaměří - na rozdíl od výstavy - především na japonské realizace Kazujo Sedžimy a Rjúe Nišizawy. Blok sociálního bydlení v Kitagatě, Muzeum současného umění 21. století v Kanazawě, přístavní terminál na Naošimě, Multimediální studio v Gifu, stacionář pro seniory v Kanagawě, Dior Omotesando v Tokiu a mnohé další - detailně profocené přímo na místě.
Wydział Architektury, ul. Akademicka 7, Gliwice
Doprovodný vědecký seminář a projekce tří filmů představující meziválečnou architekturu Horního Slezska ve srovnání s architekturou Varšavy.
Wernisażowi towarzyszy seminarium naukowe oraz projekcja 3 filmów dokumentalnych, prezentujących międzywojenną architekturę Górnego Śląska w zestawieniu z architekturą stołecznej Warszawy tego samego okresu:
„DWUGŁOWY SMOK”, REŻ. JADWIGA KOCUR 40 min
„ŠUMNÁ MĚSTA”, REŻ. RADOVAN LIPUS 40 min
„PORWANIE EUROPY”, REŻ. JADWIGA KOCUR 40 min
Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO)
Polský architekt Robert Konieczny (nar. 1969) je absolventem Slezské polytechniky v Glivicích. Od roku 1994 pracoval v ateliéru Archistudio v Katovicích. V roce 1996 získal certifikát na New Jersey Institute of Technology v USA. Mezi lety 1999–2005 vedl ateliér KWK Promes společně s architektkou Marlenou Wolnik. Od roku 2005 jej vede sám a vyučuje na Vysokém učení technickém v Katovicích.
KWK Promes má na svém kontě čestné uznání v soutěži New Bauhaus ve Výmaru, nominace na prestižní Cenu Miese van der Rohe (2002, 2004, 2009), cenu House of the Year 2006 za realizaci Aatriového domu (Dom aatrialny), udělovanou každoročně časopisem World Architecture News, třetí cenu v soutěži Governors Island, New York, za realizaci Zlomeného domu (Dom z Ziemi Śląskiej) ocenění nejlepší realizace Katovic a první cenu nejlepší novostavby SARP Competition.
Robert Konieczny je uveden na seznamu 101 of the world's most exciting new architects za rok 2007, vyhlášeném časopisem Wallpaper a na seznamu čtyřiceti evropských architektů v soutěži Europe 40 Under 40, pořádané Evropským centrem pro architekturu, design, umění a urbanistické plánování ve spolupráci s Muzeem architektury a designu Chicago Athenaeum.
Dům umění, Ostrava
Přednáška o románské architektuře a sochařství ve Francii Vám přiblíží umělecký sloh, který se ve středověku (11.–13. století) rozšířil v jižní a střední Evropě. Románský sloh vznikl původně v Itálii, kde byl pojmenován po hlavním městě – Roma. Zprvu byl inspirovaný typickou římskou architekturou. Hlavním nositelem slohu se stala církev, která své stavby projektovala na různých územích Evropy. Do současné doby se zachovalo velké množství památek tohoto charakteristického slohu. Ve Francii můžeme obdivovat celou řadu církevních staveb, např. opevněný chrám v Sainte-Marie-de-la-Mer či katedrálu v Le Puy.
Výtvarné umění románského slohu sloužilo především k tomu, aby podtrhovalo architekturu daného objektu. Tématika fresek a soch nese převážně náboženský charakter. Jednou z významných románských památek je také tzv. srdce Louvru, původní pevnost z roku 1190, která byla v pozdějších letech postupně rozšířována do dnešní podoby slavného pařížského muzea.
Základními znaky románského slohu jsou těžká klenba (půlkruhová nebo křížená), pečlivě opracované kamenné zdivo, silné a hmotné pilíře a tzv. sdružená okna. Typickými stavbami jsou rotundy s kruhovým půdorysem nebo baziliky s půdorysem kříže.
Přednáška bude doplněna o projekci různých staveb a detailů románského sloh.
Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO)
režie: Walter Ruttmann
Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO)
režie: Walter Ruttmann
hudba: Edmund Meisel
Vnějším rámcem filmu je život metropole od rána do půlnoci. Nejprve jde o navození atmosféry města: vlak projíždí předměstími, a tak si uvědomujeme blížící se kolos; pohyb je snímaný s úžasnou technickou dovedností. Nádraží, úsvit, Berlín! Postupně se probouzí. První dělníci pomalu zaplňují ulice. V crescendu se zaměřuje na centra ranního života, na nádraží, továrny, křižovatky. Na nejrůznějších místech jsou zachyceny charakteristické postavy. Vidíme soukromí obyvatel velkoměsta, domy se probouzejí, byty ožívají. Přichází poledne, přichází večer a objektiv neustále zachycuje výjevy plné života. Kamera proniká do všech sfér, do všech čtvrtí, všech sociálních vrstev. Přichází noc, nakonec vše zahaluje závoj hvězd. Film měl premiéru 23. září 1927 v Berlíně a setkal se s poměrně pozitivním přijetím, zároveň ale, nahlížený jako dokument, mu byl vyčítán přílišný důraz na estetickou stránku na úkor vystižení sociálního rozměru města.
Kabinet architektury – Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO)
Výstavou návštěvníky provede Martin Strakoš.
V Ostravě je jediné realizované dílo Ericha Mendelsohna v meziválečném Československu a současně jeho poslední realizace v kontinentální Evropě. V Moravské Ostravě ve 20. letech 20. století vznikla skupina obchodních domů firem RIX, Brouk a Babka, Textilia nebo ASO, které reflektovaly architektonické ideje modernismu. Také Mořic Bachner s manželkou Amálií, kteří provozovali obchod s domácími potřebami, chtěli soudobým způsobem vyřešit problém s nedostatkem obchodních prostor. V srpnu 1932 získali stavební povolení, aby postavili na nároží Zámecké a Puchmajerova ulice moderní obchodní dům podle návrhu E. Mendelsohna. Objekt byl dokončen koncem září 1933. Pětipatrová budova upoutávala pozornost svou architekturou, ozvláštněnou reklamními poutači. Za války byla jako židovský majetek arizována a silně poškozena. Po válce ji nakrátko řídil Erich Bachner. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 byla znárodněna. Koncem 60. let se plánovala přestavba obchodního domu na velké nákupní centrum. Za kulturní památku byl dům poprvé navržen již roku 1971, ale stal se jí až v roce 1984. Přesto současný stav budovy není dobrý, byť dosud slouží původnímu účelu. Více o obchodním domě a nejen o něm se dozvíte na komentované prohlídce historika architektury Martina Strakoše.
Seznam Mendelsohnových děl začíná Einsteinovou věží. Nanejvýš svéraznou stavbou, při níž si člověk, ať už chce nebo nechce, klade otázku, kde tento mladý a zcela nezkušený architekt sebral tolik odvahy, aby s betonem zacházel jako s modelínou. Principy plynutí a elasticity – jeho vize nového jazyka architektury – platí se stejnou měrou pro tvorbu i život tohoto úspěšného stavitele, pracujícího po celém světě.
| Dynamika a funkce
| Vize kosmopolitního architekta
Kabinet architektury – Dům umění, Moravská Ostrava (GVUO) / 22. 5. – 5. 7. 2009
13. 4. – 19. 4. 2009
Stejně jako v minulých letech v Praze, i tento rok na jaře se organizátoři prvního ročníku ostravského festivalu budou snažit zajistit co nekvalitnější program se zaměřením na moravskoslezský region. Návštěvníci se mohou těšit na množství výstav, přednášek, dnů otevřených dveří a dalších společenských akcí na mnoha místech Ostravy.
23. 4. (17.00 hod.) / Dům knihy Librex / autogramiáda a beseda
Přednáška slovinského historika umění Damjana Prelovšeka o architektovi Josipu Plečnikovi.
22. 4. (17.00 hod.) / GVUO / komentovaná prohlídka výstavy
Komentovaná prohlídka s autorem výstavy Architekt Oscar Niemeyer, Brasília
23. 4. (17.00 hod.) / Dům knihy Librex / autogramiáda a beseda
Přednáška o architektonickém díle Josipa Plečníka
Procházka s historikem architektury Martinem Strakošem po stopách architektury Moravskou Ostravou. Cesta začala u mostu z doby Rakousko-Uherska a skončila u Domu umění z doby první Československé republiky. Popatříli jsme na slezskoostravskou stranu, tamní tank a radnici. Následně jsme si prošlistřed Moravskou Ostravu. Objevovali jsme architekturu z doby historismu, secese, dekorativismu, moderního klasicismu a funkcionalismu.
16. 4. (16.30 hod.) / Dům knihy Librex / autogramiáda a beseda
V přednášce budou krátce představeny významné osobnosti, které zasáhly stavbami do vývoje architektury regionu mezi dvěma válkami – Karel Kotas, Erich Mendelsohn,Jaroslav Fragner, Miloš Laml, Miloslav Kopřiva, Oskar Pořízka a skupina Krča-Kincl-Tobek, Elly a Oskar Oehlerovi a Bohuslav Fuchs a druhá část bude věnována architektonické dvojici Lubomír a Čestmír Šlapetové, jejichž stěžejní díla jsou situována právě v severomoravské oblasti.
20. 3. (17.00 hod.) / GVUO – Dům umění – Kabinet architektury
Damjan Prelovšek (*1945) je historik architektury, znalec díla Josipa Plečnika, bývalý velvyslanec Slovinské republiky v Praze, dnes ředitel Ředitelství pro kulturní dědictví Ministerstva kultury Slovinské republiky a fotograf. Je členem Evropské akademie věd a umění. Je autorem řady publikací, vědeckých článků a rozprav v oboru architektury. Zabývá se také tvorbou období baroka a 19. století. Je autorem výstavy Architekt Oscar Niemeyer, Brasília.
19. 3. (17.00 hod.) / GVUO – Dům umění – Kabinet architektury
Janusz L. Dobesz hovořil o knize "Dom polski"
promítání: 13. ledna 2009 v 15.00 a 18.00 hodin
v Minikino kavárně v Moravské Ostravě
režie: Philip Gröning, Německo 2005, 169 min., bar., 1.78:1, francouzsky, latinsky
Celých 16 let čekal německý dokumentarista Philip Gröning na souhlas představitelů kartuziánského řádu s natáčením v klášterní komunitě v Grande Chartreuse, nejstarším klášteře tohoto řádu založeném na konci 11. století. Dalších několik let, včetně režisérova půlročního života v klášteře, zabraly přípravy, natáčení a postprodukce. Výsledkem je skutečně velký film. Nejen délkou a způsobem vzniku, ale i hloubkou ponoru do tématu. Gröningův snímek Velké ticho (Die grosse Stille) ohromil v roce 2005 benátský festival, kde byl uveden mimo soutěž. Po filmových cenách na několika festivalech (Toronto, Rotterdam, Sundance) přišlo i ocenění za nejlepší evropský dokument. A také na dokument neuvěřitelných 35 filmových kopií uváděných v Itálii, pro mimořádný zájem a vyprodané sály brzy zvýšených na 100 kopií. Distribuční zdroje v Bavorsku také uvádějí, že v některých městech v návštěvnosti film předstihl i Harryho Pottera. (...)
Partneři promítání filmu v Ostravě:
Pavel Hnilička se narodil v roce 1975 v Praze. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1993 – 2000) a postgraduální program na ETH Zürich (2002 – 2003). Pracoval v atelieru 4DS a v atelieru u Prof. Pavla Zvěřiny. V roce 2003 zakládá samostatný atelier v Praze, který od roku 2006 po založení sdružení s Ondřejem Císlerem nese název Hnilička Císler Architekti. Vedle vlastních projektů je lokálním architektem pro Baumschlager Eberle pro projekty Cornloft Šaldova a Panorama Červený Vrch. V roce 2005 vydal v nakladatelství ERA 21 knihu „Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů“. S Veronikou Hamšíkovou spolupracoval v Praze od roku 2003 do roku 2005, kdy nastoupila do Vídně do atelieru Baumschlager Eberle.
První přednášku ve Slezské galerii měl 16. 10. 2008 v 18.00 hodin PhDr. Richard Biegel, Ph.D. – tajemník Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Přednášku uvedl historik architektury Martin Strakoš a Zdena Typovská – presidentka Alliance Française v Ostravě.
Richard Biegel návštěvníky seznámil s historií pařížského urbanismu ve 20. století. Současná pařížská architektura představuje soustavný svár dvou zásadně protichůdných koncepcí. Na jedné straně stojí Paříž bulvárů, kterou pro Napoleona III. vytvořil ve druhé polovině 19. století profesor baron Hausmann, a kterou dnes většinou vnímáme jako samu podstatu města. Na druhé straně pak stojí radikální projekty, které chtěly Paříž proměnit v město výškových staveb, autostrád a zelených ploch, které stále nejlépe symbolizuje Le Corbusierův projekt zářícího města z počátku 20. let. Svár těchto dvou „paralelních“měst je v Paříži stále patrný a nelze říci, že by jedna z koncepcí definitivně zvítězila. Na počátku 21. století tak stojí Paříž stále na pomyslné křižovatce, která může její podobu během velmi krátké doby dramaticky proměnit.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého se dnes vrací na slezský břeh řeky Ostravice. U příležitosti nově vybudované Slezské galerie, která bude otevřena v nejbližších dnech, bude zdobit její prostory v suterénu slezskoostravské radnice.
Nepříliš dlouhé období dvaceti let mezi válkami zanechalo nepřehlédnutelný otisk v architektuře celého Horního Slezska. Byla to doba nespoutané kreativity a progresivních experimentů charakteristická pro Evropu třicátých let dvacátého století…
| © 2008 SPOK – spolek pro ostravskou kulturu
|
| © 2008 Trojhlavý drak – nezávislá iniciativa na podporu kulturního dědictví nejen Horního Slezska
|
| naše bannery
| webdesign © 2007 jarnemec.com
|